Zase jsem dlouho nepsal - dřív jsem se mohl vymlouvat na to, že Eliška byla nemocná, ale teď je Ela už víc než měsíc zdravá! Z toho máme samozřejmě velkou radost. Že by letní pobyt u moře přece jen fungoval? Zato tatínek je jak lazar - nejdřív ho bolelo několikrát po sobě v krku, teď zase rameno :( Možná i proto píše míň, než by teoreticky mohl. Kromě toho, že je Eliška zdravá, taky dělá různé pokroky, ale o tom tady už vesměs psala maminka - hlavně mám na mysli to, že se naučila ovládat počítačovou myš a některé programy s hrami pro malé děti. To je potěšitelné - už méně potěšitelné je ovšem to, že ony hry nevyužívá moc tvůrčím způsobem, často hraje pořád dokola jedno a to samé, dokud ji nenavedeme na něco jiného. Také se nám zdá, že Ela opět jakoby víc rozumí, co se jí říká, i na takové už složitější promluvy často adekvátně reaguje. Bohužel zároveň přetrvávají staré bolesti - hlavně kývání a taky kousání, štípání a tahání dětí. Dokonce se nám zdá, jakoby to poslední dobou zesílilo. I když možná jde spíš o to, že se celkově Eliščino chování komplikuje: na jedné straně jakoby víc rozumí, na druhé straně víc prosazuje svoji vůli - naučila se mě teď velice vehementně tahat za ruku, kdykoli něco chce, velmi často ukazuje gesto "konec", a to i tehdy, kdy ve skutečnosti skončit nechce (příklad: začne jíst večeři, za chvíli ukazuje "konec" a za další chvíli dál jí). Takže se snažíme zorientovat v nové situaci a nějak na ni zareagovat. Člověk si v takových momentech teprve uvědomí, jak moc je výchova Ely během na velmi, velmi dlouhou trať...
P.S. Nicméně protože nic není jen černé ani jen bílé, tak například včera jsme byli na koňoterapii a Eliška - už po druhé v řadě - byla totálně vzorná: koníčka netahala za hřívu, neštípala (tedy - skoro), pěkně ho hladila a poslouchala paní terapeutku. Těžké je vyznat se v duši našeho dítěte!
Brak komentarzy:
Prześlij komentarz